Blanka Jaurisová dokončila studium bohemistiky na FF UK v roce 2002. Několik let pracovala jako externí korektorka a redaktorka pro různá česká nakladatelství. Od roku 2009 žije v Londýně. V současnosti učí češtinu na Univerzitě v Oxfordu a v Českém centru v Londýně. Je ředitelkou školní sekce České školy bez hranic, kde se věnuje výuce bilingvních dětí. V září 2014 založila s Michaelou Sanytrovou a Romanem Martinkou nakladatelství Bilitera.

Diplomová práce

Vznik této diplomové práce je spjatý s projektem soupisu starých tisků a rukopisů, kterého jsem se účastnila společně s dalšími studenty bohemistiky pod vedením Jaromíra Lindy. V listopadu roku 1999 jsme v Tschammerově knihovně v polském Cieszynie objevili mezi mnoha jinými několik rukopisů z pozůstalosti Kryštofa Bernarda Skrbenského. Jedním z nich byl i výtah z knihy Amphitheatrum universitatis rerum Jana Amose Komenského. Tento Komenského spis rozdělený do 28 knih vznikal někdy v letech 1624-1627. Druhá kniha o 125 kapitolách shořela při požáru v Lešně a zbytek je až na Skrbenského výtah z druhého dílu knihy sedmé nezvěstný.
Kdo je tento muž? Jak se dostal ke spisům Komenského? A je možné, že Tschammerově knihovně se nacházejí nějaké další neznáme opisy Komenského? Tohle byly první otázky, které mě tehdy napadaly a které mě vedly k rozhodnutí pátrat po osudech tohoto slezského šlechtice dál.
I když jistý soupis rukopisů Skrbenského uložených v Tschammerově knihovně již existoval (byl uveřejněn roku 1919), jeho autor Antonín Frinta, naznačoval, že výčet rukopisů s největší pravděpodobností není úplný a že je třeba se hlouběji zabývat identifikací některých ze spisů. Dalšímu vědeckému bádání v Tschammerově knihovně zabránily politické události.
Bylo tedy jasné, že moje bádání bude spočívat právě v hlubšímu zkoumání Skrbenského literární pozůstalosti v Cieszynie. Následovalo několik návštěv v Tschammerově knihovně, kde jsme spolu s mým školitelem Jaromírem Lindou prošli několik tisíc svazků a hledali nejen knihy psané rukou K. B. Skrbenského, ale také knihy, na nichž se objevovaly jeho přípisky.
Během práce na soupisu rukopisů ale došlo k dalšímu neuvěřitelnému objevu - zjistili jsme totiž, že v Rakouské národní knihovně ve Vídni se nachází Kniha Pamětí, jehož autorem byl právě K. B. Skrbenský a která obsahuje zápisy týkající se rodiny Skrbenských i rodin spřízněných v časovém období zahrnujícím přes 50 let. To byl zcela unikátní objev, uvědomíme-li si navíc, že rodina Skrbenských byla evangelického vyznání a zápisky pochází z tak komplikovaného období, jako je právě doba pobělohorská. Z knihovny jsme objednali mikrofilmy a ty pak převedli do elektronické podoby.
Nejenže kniha obsahuje velmi cenné historické informace o rodině Skrbenských a dalších významných slezských šlechtických rodinách, ale je i vzácným dokladem stavu jazyka té doby, neboť je z velké části psaná v češtině. Proto jsem se rozhodla tuto knihu v rámci své diplomové práce transliterovat a zkoumat ji i z hlediska jazykového. Na základě tohoto objevu později v roce 2010 vydala Knihu pamětí v transkribované podobě Ostravská univerzita v rámci edice Nobilitas in historia moderna.
Výzkum Skrbenského literární pozůstalosti přinesl mnoho indicií, jakým způsobem se K. B. Skrbenský mohl dostat ke spisům Komenského. Kniha pamětí sice jednoznačně nepotvrdila hypotézu o existenci přímých nebo alespoň zprostředkovaných kontaktů mezi Komenským a rodinou Skrbenských, poskytuje však spolu s ostatními dochovanými rukopisy několik důkazů nepřímých (viz závěr diplomové práce).
K tomu, aby náš obrázek získal jasnější kontury, je třeba ještě důkladně prostudovat materiály vztahující se k rodině Skrbenských uložené v Rakouské Národní knihovně; o osobě Kryštofa Bernarda Skrbenského a o možných kontaktech s Komenským by některé nové informace mohla poskytnout korespondence mezi Kryštofem Bernardem a jeho otcem Janem (kterou jsme bohužel už nestačili projít).
K určení možných zdrojů Skrbenského extraktů a k určení míry původnosti některých spisů je nutná především podrobná textová analýza Skrbenského rukopisů (pozornost by měla být věnována především dvěma nově identifikovaným výtahům z Komenského spisu Kázání XXI a dále těšínskému Zrcadlu, které považujeme za relativně nejpůvodnější spis K. B. Skrbenského).
Některé ze zdrojů Skrbenského opisů bychom také patrně našli v knihovnách dalších členů rodiny Skrbenských (viz například soupis knih v zámecké knihovně v Porubě, který je dostupný v Zemském archivu v Opavě).
Moje bádání skončilo v roce 2002, ale rozhodně není uzavřené. Nachází se ještě někde nějaký z doposud nevydaných spisů J. A. Komenského, případně spis zcela neznámý? Tyto otázky nechme už pro další badatele...
I~000078.JPG
I~000068.JPG
C~000007.JPG
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one